Ačkoli ze stěn Betlémské kaple shlížejí noty husitských zpěvů, po dva večery tu zněla hudba méně bojovná. Koncertní program nazvaný Hudba jedna báseň tu představil Jakub Zahradník se svými přáteli.

Zahradník studoval na konzervatoři skladbu, klavír i flétnu a poté se věnoval hudbě od klubů až po muzikál. Při studiu Jesus Christ Superstar se seznámil s Pavlou Kapitánovou, jež se stala vynikající interpretkou jeho šansonů. Po její předčasné tragické smrti (autonehoda v roce 2007) se více začal zabývat sólovými klavírními improvizacemi, z nichž vzešlo dvojCD Listen. V loňském roce nalezl novou zpěvačku, absolventku konzervatoře Lenku Molovou, připojili se i Charlie Slavík (foukací harmoniky) a Robert Fischmann (flétny a bicí). V tomto novém uskupení vystoupili i v Betlémské kapli.

Lukáš Hurník v úvodu charakterizoval Jakuba Zahradníka jako člověka, který stále něčím překvapuje a jehož hudba je nezařaditelná. Uplatnil na ni teorii percepčních modelů, podle níž si každý posluchač na základě svých hudebních zkušeností vytváří vlastní zážitek a stává se tak aktivním spolutvůrcem koncertu. Zahradníkova hudební řeč má blízko k jazzu, šansonu, folku, blues, ale těsně se dotýká i tzv. vážné hudby. Slavíkovy foukací harmoniky ji posunují směrem k country, Fischmannovy flétny a bubínky kamsi k etnu, míra improvizace a vzájemného kontaktu odpovídá jazzové jam session, zacházení s vokály upomene na gospely, ale ozvou se i názvuky příjemné taneční retro v rytmu tanga či foxtrotu. V pětici písní na texty northumberlandské básnířky Katriny Porteous lze zaslechnout melancholii keltských balad a když Jakub Zahradník u klavíru popustí uzdu své improvizační fantazii, je to procházka po bachovských kontrapunktech právě tak jako po chopinovské melodičnosti a janáčkovsky drsné moravské lyrice. Zahradník je prostě hudby plný až po okraj a ze svého bohatství dokáže štědře rozdávat. A je na vás, co si vyberete – každý podle svých zkušeností, lásek, vkusu či momentálního rozpoložení.

Půvabná blondýnka Lenka Molová má příjemně znějící soprán, který umí být vemlouvavě melodický i intonačně a instrumentálně přesný. Vůbec, nástroje a hlasy se tu prolínají v dokonale sladěném dialogu, všichni na sebe „slyší“ a dokážou vzájemně rozvést své nápady – jak ostatně ukázalo v přídavku nahlédnutí do muzikantské kuchyně při provedení ještě nehrané písničky Lenky Molové. Její vlastní písně v angličtině, doprovázené na kytaru, jsou na rozdíl od Zahradníkova lyrismu i hymnické melodičnosti dravější a mají blíž k rocku.

Večer Jakuba Zahradníka a jeho přátel je příjemná dvouhodinovka s hudbou, která neútočí, ani se nevnucuje, ale nenásilně se stává vaší součástí. Je muzikantsky inteligentní a přitom posluchačsky přístupná. Nepominutelnou kvalitou jsou i Zahradníkovy hravě poetické texty. Od června až do prosince bude Hudba jedna báseň znít v českých městech od Chebu až po Zlín (a také ve Vídni) na koncertním turné. Najděte si svůj termín v tomto přehledu.

Radmila Hrdinová
foto © Martin J. Polák

Jakub Zahradník: Hudba jedna báseň
21. a 27. 5. 2009 v Betlémské kapli Praha

Další fotografie z 1. premiéry a fotografie z 2. preméry